Voda z vodovodu je na jižní Moravě tvrdá a po zaschnutí nechá na skle vápenné mapy, na které se navíc rychleji chytá nový prach. Demineralizovaná voda žádné minerály nemá, takže sklo uschne dočista bez stírání a bez chemie.

Mytí solárních panelů stojí od 129 Kč za panel (mytí demineralizovanou vodou a měkkým kartáčem), od 159 Kč za panel včetně ptačího trusu a kontroly (navíc ptačí trus, mech a lišejník z rámů, kontrola stavu a fotky před a po) a od 139 Kč za panel a návštěvu při pravidelném čištění 2× ročně. Minimální zakázka je 2 490 Kč, doprava do 30 km od Šaratic je zdarma. Nejsme plátci DPH, cena je konečná.

Běžná elektrárna na rodinném domě má 10 kWp, tedy zhruba 22–25 panelů. Samotné mytí vyjde zhruba na 2 840–3 230 Kč, mytí s odstraněním ptačího trusu a kontrolou na 3 500–3 980 Kč. Přesnou cenu pošleme do 24 hodin podle satelitního snímku.

U rodinných domů počítáme za panel, protože počet panelů znáte z aplikace střídače nebo ze smlouvy a cenu si tak spočítáte sami. U velkých střech hal, zemědělských staveb a solárních parků počítáme individuálně podle plochy a přístupu.

Ano, do 30 km od Šaratic (Brno, Slavkov u Brna, Vyškov, Bučovice, Hustopeče, Kyjov a okolí) je doprava zdarma. Dál účtujeme 12 Kč za kilometr. Pokud se domluví víc sousedů v jedné obci, dopravu neplatí nikdo z nich.

Ano. Nejsme plátci DPH, takže cena v nabídce je konečná a bez skrytých příplatků. Jediný možný příplatek, +30 %, platí u panelů, na které nedosáhneme ze země a musíme na střechu s jištěním. To vám řekneme předem v nabídce.

Stačí adresa. Panely si spočítáme a prohlédneme na satelitním snímku a nabídku pošleme do 24 hodin. Pomůže, když do poznámky napíšete počet panelů a výšku domu, ale není to nutné.

Termín se obvykle najde do dvou týdnů od potvrzení nabídky. Panely myjeme ráno nebo v podvečer, kdy nejsou rozpálené, takže čas domluvíme podle počasí.

Až po dokončení a vaší kontrole – převodem na účet, nebo hotově. Vždy dostanete fakturu s popisem, co a jak jsme myli.

Ano. Při jedné cestě ušetříme čas na příjezd a přípravu, takže při kombinaci služeb dostanete lepší cenu. Nejčastěji se kombinuje čištění fotovoltaiky s mytím oken, protože obojí děláme stejnou technikou – čistou demineralizovanou vodou a teleskopickou tyčí.

Ano, pravidelnou péči: dvě mytí ročně, na jaře po pylu a na konci léta po žních, za pevnou cenu od 139 Kč za panel a návštěvu. Termíny vám připomeneme sami a cena platí 12 měsíců bez automatického prodloužení.

Déšť smyje volný prach, ale ne ptačí trus, pyl slepený s prachem, saze ani povlak, který se usazuje u spodního rámu. Evropská studie zveřejněná v EPJ Photovoltaics v roce 2026 vychází z modelu, podle kterého déšť špínu smývá jen zčásti, a odhaduje průměrnou roční ztrátu výroby zhruba na 1–5 %, v sušších oblastech i víc. Čištění se nejvíc vyplatí u panelů s malým sklonem, v blízkosti polí, silnic, stromů a tam, kde sedají ptáci.

U mírně zaprášených panelů jde obvykle o jednotky procent ročně. Větší ztráty dělají lokální nečistoty – ptačí trus nebo pás špíny u spodního okraje zastíní celé články, a protože jsou články v panelu zapojené za sebou, klesne výkon celé skupiny článků, ne jen zašpiněného místa. Přesné číslo pro váš dům nikdo dopředu neřekne, nejlépe ho ukáže porovnání výroby před mytím a po něm.

Porovnejte v aplikaci střídače výrobu za podobně jasný den letos a loni, nebo mezi jednotlivými stringy. Když výroba bez jiného důvodu klesá, je to signál. Na první pohled to poznáte podle šedého povlaku, skvrn od ptáků nebo tmavého pásu u spodního rámu panelu.

U rodinných domů na jižní Moravě obvykle jednou až dvakrát ročně. Častěji u panelů s malým sklonem, v blízkosti polí, silnic, komínů nebo stromů a tam, kde sedají ptáci. Panely se sklonem nad 30° v čistém prostředí často stačí umýt jednou za rok až dva.

Nejvíc se vyplatí mytí koncem jara, po odkvětu, kdy na panelech zůstane pyl, a těsně před nejsilnějšími měsíci výroby. Druhý vhodný termín je konec léta po žních, kdy se z polí zvedá nejvíc prachu. Pod 5 °C nemyjeme.

Dešťová voda steče po skle dolů a u rámu se zastaví. Když se odpaří, zůstane tam prach a minerály, které se časem slepí do pevného pásu. U panelů s malým sklonem je tenhle pás nejvýraznější a zastiňuje spodní řadu článků.

Zastíněný článek vyrábí méně proudu a brzdí celou skupinu článků zapojenou za sebou. Panel to řeší obtokovou (bypass) diodou, která danou část vyřadí, takže ztráta je větší, než by odpovídalo velikosti skvrny. Dlouhodobě zastíněný článek se navíc může víc zahřívat (hot spot).

Často ano. Jižní Morava patří k nejsušším a nejteplejším oblastem Česka, takže déšť panely myje méně často. Navíc je tu hodně orné půdy, ze které se při orbě a žních zvedá prach, a v jarních měsících hodně pylu.

Rozhoduje hlavně vlastní spotřeba. Elektrárna 10 kWp vyrobí v Česku zhruba 10 MWh ročně, takže každé procento ztráty je asi 100 kWh. U lehce zaprášených panelů se mytí zaplatí spíš za několik let, u silně znečištěných nebo plochých instalací rychleji. Vedle výroby má smysl i pravidelná kontrola stavu panelů, kterou při mytí uděláme.

Domluvíme se na vypnutí střídače, panely navlhčíme a měkkým kartáčem na teleskopické tyči umyjeme čistou demineralizovanou vodou, včetně rámů a spodních hran. Ptačí trus a lišejník nejdřív změkčíme vodou, nikdy nedrhneme ostrým nástrojem. Na závěr panely opláchneme, zkontrolujeme a pošleme vám fotky před a po.

Demineralizovanou vodou z vlastního filtru a kartáčem s měkkými nylonovými štětinami na karbonové teleskopické tyči. Je to stejná technika, kterou profesionálně myjeme okna. Žádné drátěnky, škrabky ani abrazivní houbičky.

Ne. Výrobci panelů tlak omezují – například manuál LONGi uvádí nejvýš 0,7 MPa (7 barů) na povrchu modulu, zatímco tlakové myčky mají běžně přes 100 barů. Silný proud může poškodit těsnění rámu, zadní fólii i konektory. Panely proto myjeme jen nízkým průtokem a kartáčem.

Ne. Na běžnou i silnou špínu stačí demineralizovaná voda a kartáč. Výrobci doporučují čisticí prostředky jen výjimečně a nikdy ne zásadité, kyselé, rozpouštědlové ani abrazivní. Saponát by navíc na skle nechal film, na kterém se prach drží rychleji.

Ne, pokud se myje správně. Antireflexní vrstvu poškozují tvrdé kartáče, abrazivní prostředky, škrabky a agresivní chemie. My používáme jen měkký nylonový kartáč a čistou vodu, tedy postup, který výrobci panelů doporučují.

Nikdy. Šlápnutí na panel může způsobit mikropraskliny v článcích, které nejsou vidět, ale časem snižují výkon. Panely myjeme ze země teleskopickou tyčí, nebo ze střechy z jištěné pozice vedle nich.

Výrobci doporučují mýt při vypnutém střídači a slabém slunci, proto střídač před mytím vypneme s vaším souhlasem a po mytí ho zase zapneme. Kabely a konektory zůstávají za světla pod napětím i při vypnutém střídači, proto na ně nesaháme a myjeme jen sklo a rámy.

Rozpálené sklo a studená voda se nemají potkat – výrobci uvádějí, že rozdíl teplot vody a panelu nemá přesáhnout 10 °C. Na horkém skle by voda navíc schla moc rychle. Proto myjeme ráno, v podvečer nebo při zataženém počasí.

Teleskopickou tyčí dosáhneme ze země zhruba do 10 metrů, takže u většiny rodinných domů nemusíme na střechu vůbec. Když to nejde, myjeme ze střechy s jištěním proti pádu a za příplatek 30 %, o kterém víte předem.

Ano. Ploché střechy, pergoly, carporty, panely na zemi i na fasádě. Panely s malým sklonem potřebují mytí nejčastěji, protože z nich déšť špínu nesmyje.

Ano. Solární termické kolektory mají také skleněný povrch a myjeme je stejně šetrně – čistou vodou a měkkým kartáčem.

Ano, ve variantě s odstraněním ptačího trusu a kontrolou. Mech a lišejník rostou hlavně u spodních hran a v rozích rámu, kde se drží vlhkost. Změkčíme je vodou a opatrně odstraníme kartáčem, bez škrábání.

Na střechu chodíme jen tehdy, když panely nejde umýt ze země, a vždy s jištěním proti pádu. Máme sjednané pojištění odpovědnosti, takže případnou škodu řeší pojišťovna.

Ne. Myjeme postupem, který výrobci panelů v manuálech doporučují: nízký tlak, měkký kartáč, čistá voda, bez chemie a mimo prudké slunce. Pokud záruční podmínky vaší elektrárny požadují doklad o údržbě, dostanete fakturu s popisem postupu a fotky před a po.

Záleží na okolí. Prach a pyl se vracejí postupně, takže panely s běžným sklonem vydrží čisté zhruba rok. U panelů blízko polí, silnic nebo tam, kde sedají ptáci, doporučujeme mytí dvakrát ročně.

Porovnejte v aplikaci střídače výrobu za podobně jasný den před mytím a po něm. U mírně zaprášených panelů to bývá jednotky procent, u silně znečištěných víc. Rozdíl je nejlépe vidět u stringu, který byl nejšpinavější.

Při mytí vidíme každý panel zblízka, takže si všimneme prasklého skla, uvolněných kabelů, poškozeného rámu nebo hnízd pod panely. Vše vyfotíme a pošleme vám. Opravy elektroinstalace neděláme, s fotkami se ale můžete rovnou obrátit na montážní firmu.

Výsledek vám předáme a ukážeme. Pokud vám něco nebude sedět, vrátíme se a opravíme to zdarma.

Ano. Máme sjednané pojištění odpovědnosti, takže kdyby při práci přece jen vznikla škoda, řeší ji pojišťovna. Díky šetrnému postupu bez tlaku a bez chození po panelech k tomu ale prakticky nedochází.

Nemusíte. Stačí nám zpřístupnit pozemek a venkovní kohoutek a domluvit se na vypnutí střídače. Po dokončení vám pošleme fotky.

Přístup k panelům a k venkovnímu kohoutku s vodou, ze které si na místě vyrábíme demineralizovanou vodu. Elektřinu nepotřebujeme.

Fotovoltaiku na rodinném domě (20–30 panelů) obvykle umyjeme za 1–2 hodiny. U velkých střech hal a zemědělských staveb vám čas napíšeme do nabídky.

Myjeme od března do listopadu, při teplotě nad 5 °C, aby voda na skle nezamrzla. Sníh z panelů neodklízíme – na sklonitých panelech sjede sám a shrabování hrozí poškrábáním skla.

Po celé jižní Moravě – Brno a okolí, Slavkovsko, Vyškovsko, Bučovicko, Hustopečsko, Kyjovsko, Hodonínsko, Břeclavsko, Znojemsko i Blanensko. Sídlíme v Šaraticích u Slavkova.

Ano. Střechy hal, skladů, zemědělských staveb i menší solární parky. Cenu počítáme individuálně podle plochy, přístupu a míry znečištění a termín přizpůsobíme provozu.